Rok se rokem sešel a tak je tu další bilancování. Rok 2011 byl pro nás opět něčím novým a to hned v několika směrech. Ale hezky postupně.

Na samém počátku roku jsme poznali skvělý pár Martina s Radkou, kteří s australáčkama začínali a měli k tomu malou sladkou červenou kuličku jménem Mailo. Průběhem roku se z nich stali naši skvělí přátelé, na které je spolehnutí a kterým můžeme věřit. V dnešní době je to opravdu velmi vzácné, a proto si toho ceníme a snažíme se jim pomáhat a radit.

Hned na jaře jsme rozjeli s Drakem jeho coursingovou kariéru, která určitě zdaleka nekončí. Na tréninku v Jamném u Písku se jevil velmi nadějně což potvrdil hravým složením licence a posléze i závodními výsledky. Zde určitě patří velký dík paní Holubové z CCC Coursingu, která nás navedla jako naprosto lajky krásnými začátky tohoto sportu. Není nic krásnějšího než na štěstím zalité oči spokojeného Draka po doběhnutí a "zakousnutí" střapce. To, že se nenašel žádný australáček, který by byl schopný Dráču na coursingu porazit je jen třešničkou na dortu. I my víme, že dalšího takového psa už mít nebudeme a tak si to užíváme naplno. Průběhem roku si licenci vyběhala i Babynka a záhy poznala kouzlo coursingu. Na konci roku tvořil náš tým Drak + Baby opravdu sestavu, na kterou byla radost pohledět. Během coursingu se taky z těchto dvou stal milenecký pár. Babynka Draka miluje a je pro každou rošťárnu a Drak na oplátku je pravý gentlemen a za svou holčičku by položil život. I proto jsme se rozhodli v roce 2012 "udělat" toto spojení definitivní. Na konci by měli být malé roztomilé kuličky :o)

V tomto období taky padlo doma rozhodnutí i pořádání akce s názvem Aussies Camp. To byl tábor pro milovníky, majitele i chovatele australáčků ale i jiných pejsků. Nechtěli jsme mít určité zaměření, ale naopak ukázat všem co všechno můžou s jejich pejskama dělat a věřím, že jsme někomu pomohli, aby našel ten správný směr. Víme, že náš camp měl určité nedostatky, které se budeme snažit příště odbourat :o) Děkujeme všem, kteří nám pomáhali

V průběhu léta jsme taky nezaháleli. Michelle s Martinou začaly chodit na cvičák, kde se věnovaly služebnímu výcviku. Svou snahu na podzim ukončily úspěšným složením zkoušky ZOP, která doufám nebyla poslední zkouškou na jejich kontě. Doma jsme ještě s Michelle začali cvičit stopařství. Jestli to bude stačit na stopařskou zkoušku uvidíme :o)

Babynka začali chodit taky na cvičák, ale na agility. Tam se ze začátku moc neprojevovala, ale snažila se mi udělat radost. Postupem času pochopila a naučila se co se od ní vyžaduje a načichla tomu. Dnes už jí skoro nestíhám, ale tréninovat nepřestaneme :o) Ke konci roku se k nám přidal i Kory s Martinou, kteří nám na hodinách agilit dělají sparing partnery. I Koryho to nesmírně baví, neb zde může uplatnit svou lásku ke skákání :o)

Ještě v létě jsme začali se vším co je potřeba k uchovnění našich australáků. A tak jsme se rozhodli zrujnovat naše konta a vše podstoupit. Čili rentgeny kyčlí, následné vyhodnocení, pak vyšetření očí, do toho všeho příprava na popisnou přehlídku a povahový test a povinné DNA odběry na DNA profil. To vše krát 4! Uf, bylo to náročné, ale výsledek stál za to. Všichni naši australáčci jsou chovní!!! Všichni mají všechna vyšetření negativní, z čehož máme velikou radost.

Léto u nás bylo opravdu velmi akční, neb jsme ještě stačili chodit téměř denně k řece koupat celou smečku. Ano, i naháčci si v parném vedru užívali ráchání na kraji řeky. Pejsci si tak udržovali kondičku, i tělesnou teplotu v rámci normy. Tak jak někdo chodí na houby, my chodíme na klíšťata. Každá naše procházka se i přes všemožné přípravky neobešla bez od-klíštění a tak jsme jich za rok nasbírali opravdu mnoho (stovky a stovky). Jinak to ale nešlo. A myslím si, že ani následující rok se to nezmění.

Na konci léta jsme samozřejmě nemohli chybět na coursingových závodech po Čechách a taky na 2.Water Dog Contest, kde konkurence oproti prvnímu ročníku značně nabilo, ale i přesto jsme se neztratili :o) Pak jsme se také tentokrát zcela vyjímečně bez psů účastnili Brněnských psích dnů a to v zcela nové roli pro nás - rozhodčí Vořiškiády. S Martinou jsme měli rozdělené pejsky a nutno říct, že práce rozhodčích není nijak snadná. Ono se to možná zdá ale snadno se nadává na práci jiných a pro někoho je to i dosti typické, ale věřte, že z druhé strany to není nikterak lehké a jednoznačné, jak se zdá zpoza kruhu.

A ani teď na sklonku roku nezahálíme. Tréninky agilit, příprava dalšího pejska na zkoušky a trénink s Michelle na další zkoušky.

Do nového roku máme další plány, kterých není málo, čili ani rok 2012 pro nás nebude válení na zádech… :o)